Jdi na obsah Jdi na menu
 


Počasí

Podnebí v Chorvatsku je typicky středomořského rázu. Charakterizují ho mírné a krátké zimy a dlouhá a teplá léta. Všeobecně je známo, že rozdíly v počasí na severu a jihu země nejsou příliš velké. Liší se ale počasí ve vnitrozemí a na ostrovech. Část pobřeží Jadranu je chráněna horami Dinárského krasu.


Teploty na ostrovech bývají nižší než na pevnině. Jako příklad můžeme uvést Split a ostrov Hvar, kde průměrná denní teplota na Hvaru je v hlavní sezóně o 2 oC nižší. Na ostrovech často vanou mírné větříky, které dělají horka příjemnější. To je jedním z důvodů, proč jsou chorvatské ostrovy u návětěvníků oblíbenější než pobřeží.


Nejteplějšími měsíci na pobřeží jsou červenec a srpen, kdy denní teploty dosahují mnohdy ve stínu přes 33 oC a noční neklesají pod 24 oC. Teploty na podzim bývají vyšší než na jaře, totéž platí i o teplotě vody. To je dáno vysokou teplotou Jaderského moře na konci letní sezóny, které se na podzim postupně uvolňuje do ovzduší a na pobřeží tak zpomaluje pokles teplot.

Nejmenší množství vodních srážek napadne na chorvatských ostrovech, největší množství ve vnitrozemí. Mezi nejsusší měsíce patří červenec a srpen, někdy i září. Nedostatek vodních srážek v letním období je příčinou častých požárů na ostrovech a pobřeží Jadranu. Nejvíce dešťových srážek spadne v listopadu a prosinci, na jaře v březnu a dubnu. Sníh je na pobřeží spíše výjimkou. Pokud napadne, udrží se pouze několik hodin. Sněhová zákoutí Jadranu bývají častým cílem objektivů fotoaparátů. Proto si z ostrovních letovisek můžete na památku zakoupit pohlednice se "sněhovou tématikou".


Jadranské pobřeží je známé dlouhou dobou slunečního svitu. Předčí dokonce i známá místa na Francouzské riviéře. V letních měsících dosahuje až 11 hodin.

Průměrná délka slunečního svitu v letních měsících (v hod.)

květenčervenčervenecsrpenzáří
Istrie7,49,210,39,56,8
Střední a Jižní Dalmácie8,510,612,110,98,9

Větry na Jadranu

Pobřežní oblast Chorvatska je známá četnými větry.

Bóra

Je nejznámější vítr Jadranského pobřeží Chorvatska. Je silný a nárazový, často mívá sílu orkánu. Vane ze severu z pevniny na moře a velmi často mění rychle směr. V oblastech příbřežních ostrovů nebývá až tak nebezpečný, ale na otevřeném moři vytváží vlny, které mohou dosahovat výšky až 3,5 metru. Vyskytuje se zejména v letních měsících, kdy vytváří tzv. dým moře. Ten způsobí, že vzduch v nízkých vrstvách se promění v oblak, ve kterém lze jen těžko dýchat.
O bóře se říká, že se rodí v Senji, vdává se v Rijece a umírá v Terstu.

Jugo

Přináší s sebou dusno, mraky, vlhkost v ovzduší, déšť a někdy také zrnka písku. Tento vítr není nárazový, vyznačuje se velkou rychlostí, dosáhnout může síly vichřice. V letních měsících fouká dva až čtyři dny, v zimě to může být i několik týdnů. Hladina moře se zvedá, vznikají dlouhé až 4 metry vysoké vlny. Jugo vane od jihovýchodu a ve vzduchu způsobuje velkou koncentraci soli a jódu, bývá proto velmi vhodný pro procházky podél pobřeží.


Mistral
Mistral je slabý vítr, který netrvá dlouho, ani s sebou nepřináší velké vlny. Je to severozápadní vítr vanoucí od jara do začátku podzimu. Projevuje se zejména na jihu země, kde obvykle fouká mezi polednem a západem slunce a vytváří vhodné podmínky pro jachtaře a windsurfing. Pokud mistral vane v noci, říká se mu "burin".

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA